#HRNOTES 12

Jak se bránit u soudu v případě nerovného odměňování?

Spory týkající se rovného odměňování v praxi přibývají a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2960/2024 potvrzuje, že nejde o jednoduchou právní agendu. V posuzovaném případě odborného asistenta Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové soud řešil, jaká skutková tvrzení musí zaměstnanec uvést, domáhá-li se doplacení mzdy na úroveň lépe odměňovaných kolegů.

Nejvyšší soud přitom navázal na svou předchozí judikaturu a potvrdil, že zaměstnanec není povinen detailně popisovat pracovní náplň všech srovnávaných kolegů. Postačí, pokud označí konkrétní zaměstnance, vysvětlí, proč vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, a doloží existenci rozdílu v odměňování. V tu chvíli přechází procesní břemena na zaměstnavatele, který musí tvrdit a dokázat, že nejde o srovnatelnou práci, případně že rozdíly v odměňování jsou objektivně odůvodněné.

Uvedené rozhodnutí je významné jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zaměstnancům poskytuje srozumitelný návod, jak ve sporu o nerovné odměňování procesně postupovat, zaměstnavatelům naopak připomíná, že rozdíly v odměňování musí být vždy věcně, přezkoumatelně a obhajitelně odůvodněny.

Důležitost dodržování těchto pravidel navíc zvýrazní i novelizace zákoníku práce implementující evropskou směrnici o transparentním odměňování, na kterou by se zaměstnavatelé měli už aktivně připravovat a kterou bychom podle nedávného vyjádření MPSV měli (v minimalistické podobě) očekávat k 1. 1. 2027.