#HRNOTES 20

Neomluvená absence může být závažným porušením povinností: Nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí nižších instancí

V nedávném rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval případem zaměstnankyně, jejíž pracovní poměr byl zaměstnavatelem rozvázán výpovědí dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Důvodem bylo, že si zaměstnankyně svévolně vzala dovolenou, ačkoliv jí nebyla schválena, a tím způsobila částečné uzavření čerpací stanice, kde měla pracovat. Soudy nižších stupňů výpověď označily za neplatnou s ohledem na dlouhodobě bezproblémový výkon práce a skutečnost, že zaměstnankyně za sebe zajistila na část směny náhradu.

Nejvyšší soud s tímto závěrem nesouhlasil a zdůraznil, že nerespektování opakovaně vyjádřeného nesouhlasu zaměstnavatele s čerpáním dovolené a následné úmyslné neomluvené zameškání celé pracovní směny představuje závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce. Soud konstatoval, že již samotná skutečnost, že zaměstnanec vědomě a svévolně nenastoupí na směnu, navzdory výslovnému nesouhlasu zaměstnavatele, může být důvodem k výpovědi, a to bez ohledu na předchozí bezúhonný pracovní výkon. Zejména bylo akcentováno, že zaměstnanec je povinen respektovat řídicí a organizační pravomoc zaměstnavatele, která je jedním ze základních znaků závislé práce. Obcházení tohoto principu – byť pod rouškou náhradního zajištění směny – je nepřípustné.

Nejvyšší soud tak tímto rozhodnutím upozornil zaměstnance i zaměstnavatele, že intenzita porušení povinností nemá být posuzována čistě formalisticky, ale s přihlédnutím k celkovému narušení důvěry a autority zaměstnavatele.