#HRNOTES 27
Kdy se zaměstnavatel dostává do prodlení s náhradou mzdy po neplatné výpovědi?
Nejvyšší soud ČR se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1937/2024 zabýval případem, kdy zaměstnavatel opakovaně a neplatně rozvázal pracovní poměr, avšak zaměstnance ani po rozhodnutí soudu nezařadil zpět do práce. Vznikla tak překážka v práci na straně zaměstnavatele, která zakládá nárok zaměstnance na náhradu mzdy dle § 208 zákoníku práce. Spor se následně vedl o to, kdy dochází k prodlení s výplatou této náhrady a kdy začíná běžet promlčecí lhůta pro úroky z prodlení.
Nejvyšší soud zdůraznil, že nárok na náhradu mzdy není zneužitím práva, ale důsledkem porušení zákonných povinností zaměstnavatele. Nejvyšší soud rovněž konstatoval, že k prodlení dochází uplynutím splatnosti náhrady mzdy, nikoli automaticky vznikem samotné překážky. Podle zákoníku práce je mzda i náhrada splatná nejpozději v měsíci následujícím po měsíci, za který náleží; není-li tedy sjednán jiný výplatní termín, prodlení začíná prvním dnem dalšího měsíce. Zásadní je přitom také to, že prodlení a jeho promlčecí lhůta se posuzují samostatně za každý měsíc, za který má být náhrada mzdy vyplacena. Zaměstnavatel se tak nemůže bránit tím, že by se nároky na náhradu mzdy nebo zákonné úroky z prodlení promlčely společně.
Z rozhodnutí Nevyššího soudu plyne, že zaměstnavatelé by měli pečlivě posuzovat nejen zákonnost výpovědi, ale zvažovat i své další kroky v případě, že dojde k potvrzení její nezákonnosti v rámci soudního řízení.

