#HRNOTES 3

Čerpání dovolené pohledem NS: dodržení lhůt a formy je zásadní

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR (NS) sp. zn. 21 Cdo 1209/2024 přineslo důležité poznatky týkající se čerpání dovolené zaměstnanci a následků nedodržení stanovených postupů.

V uvedeném případě zaměstnanec disponoval z předcházejícího roku nevyčerpanou dovolenou, kterou dle zákoníku práce smí sám určit v případě, že mu zaměstnavatel nenařídí její vyčerpání v první polovině roku následujícího. Zaměstnanec tak dne 11. srpna zaslal zaměstnavateli SMS zprávu, že žádá o dovolenou od 31. srpna do 13. září. Na tuto zprávu však zaměstnavatel nereagoval, a proto zaměstnanec 28. srpna zanechal zaměstnavateli písemnou zprávu na dispečinku a následně čerpal dovolenou. Zaměstnavatel následně žádost o dovolenou zpochybnil a zaměstnance v důsledku neomluvené absence propustil.

Soud prvního stupně dal za pravdu zaměstnavateli, když konstatoval, že zaměstnanec nedodržel podmínky oznámení čerpání dovolené s 14denním předstihem, což způsobilo neplatnost oznámení a zaměstnanci tak vznikla neomluvená absence, na základě, které je zaměstnavatel oprávněn k okamžitému zrušení pracovního poměru. Krajský soud nicméně závěry soudu okresního vyvrátil, když konstatoval, že lhůta pro oznámení čerpání dovolené je lhůtou pořádkovou, nikoliv hmotněprávní a její nedodržení tak nezpůsobuje neplatnost oznámení o čerpání dovolené. Zaměstnanec navíc podle něj jevil evidentní snahu o kontaktování zaměstnavatele ve věci odsouhlasení dovolené.

Celý spor se dostal až k Nevyššímu soud. Ten v rámci odůvodnění rozhodnutí uvedl, že lhůta pro oznámení čerpání dovolené, která činí 14 dní, je lhůtou hmotněprávní a je tedy jedním z předpokladů pro platné oznámení o čerpání dovolené. Současně NS také vyjádřil názor, že doručování písemností, jako je oznámení o čerpání dovolené, dle právní úpravy platné v době sporné situace (2020) vyžadovalo při elektronické komunikaci elektronický podpis. Ani hlášení dovolené formou SMS bez elektronického podpisu tedy nesplnilo podmínky platného oznámení i přesto, že zde by lhůta 14 dní dodržena byla. V uvedeném případě tak došlo z pohledu NS k platnému rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem v důsledku nesprávně oznámené dovolené.

Optikou dnešní právní úpravy, lze konstatovat, že pravidla doručení by neměla být tak přísná. Mělo by postačit, pokud oznámení o čerpání dovolené bylo odesláno ze zaměstnancovy elektronické schránky a obsahovalo na konci zprávy prostý podpis zaměstnance. I přesto doporučujeme dbát na dodržování lhůt i forem stanovených zákonem, a to nejen pro oznámení čerpání dovolené ze strany zaměstnance, ale také pro nařízení dovolené ze strany zaměstnavatele, na které se 14denní lhůta uplatní také.