#HRNOTES 8

Okamžité zrušení pracovního poměru: i rychlost může být klíčová!

Zaměstnavatelé by měli reagovat na zvlášť hrubé porušení pracovních povinností v co nejkratší možné době, aby předešli riziku neplatnosti zrušení pracovního poměru. Upozornil na to Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1915/2023, podle kterého je nutné řádně vyhodnotit, zda je možné po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnavatel zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.

V případu z roku 2021, kdy zaměstnanec fyzicky napadl kolegu, soud ukázal, že zpoždění při reakci může naznačovat, že bylo možné zvolit mírnější opatření, tedy například výpověď z pracovního poměru namísto jeho okamžitého zrušení. Ačkoliv v tomto konkrétním případě zaměstnavatel formálně zrušil pracovní poměr včas (tedy do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dozvěděl), vytýkací dopis, který předcházel okamžitému zrušení zaslal zaměstnavatel až 7 dnů po incidentu a k doručení okamžitého zrušení pracovního poměru došlo z pohledu soudu pozdě - až 10 dnů po incidentu. V mezidobí zaměstnanec docházel do práce zcela běžně dle rozvrhu směn. Okamžité zrušení bylo dle Nejvyššího soudu v tomto případě nesprávné z mnoha důvodů, nicméně upozornil také, že: „bez významu není ani okolnost, zda zaměstnanec i v době po incidentu ze dne 9. 3. 2021 pro zaměstnavatele dál vykonával práci, a to až do 19. 3. 2021, kdy mu bylo doručeno okamžité zrušení pracovního poměru“. Nejvyšší soud rovněž zohlednil okolnosti, které incidentu předcházely, včetně toxické atmosféry na pracovišti a předchozího napadení zaměstnance.

Tento judikát tak připomněl důležitý předpoklad platnosti okamžitého zrušení, na který si zaměstnavatelé musejí dávat pozor – jeho správné načasování. Zdůraznil také, že zaměstnavatelé musejí reagovat skutečně velmi pružně.

Ještě štěstí, že ve FORLEXu na požadavky klientů reagujeme vždy rychle a efektivně 😊