Nejvyšší soud: Náhrada škody za průtahy ve stavebním řízení

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 30 Cdo 1572/2024 ze dne 1. dubna 2025 zabýval otázkou, zda lze požadovat náhradu škody ve formě úroků z úvěrů, uhrazených v důsledku průtahů řízení o územním rozhodnutí. Žalobkyně se domáhala náhrady škody přesahující 4 mil. Kč, odpovídající nákladům na úroky ze zápůjček či úvěrů uzavřených na financování developerského projektu, které musela uhradit navíc v důsledku průtahů ve stavební řízení. Nižší soudy její nárok zamítly s odůvodněním, že vzniklá škoda byla důsledkem soukromoprávního ujednání, a tudíž pro stavební úřad nepředvídatelná. Nejvyšší soud však tento závěr odmítl a konstatoval, že v prostředí developmentu je sjednávání financování ještě před vydáním územního rozhodnutí běžnou a předvídatelnou praxí a nižší soud by toto měl zohlednit.

Nejvyšší soud dále připomněl, že průtahy v řízení představují nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. a mohou být příčinou vzniku škody, pokud měl účastník řízení legitimní očekávání, že jeho žádosti bude vyhověno. Pro posouzení existence příčinné souvislosti je však rozhodující, zda žalobkyně splnila zákonné předpoklady pro kladné rozhodnutí v obvyklé lhůtě. Pokud ano, pak prodlení správního orgánu mohlo skutečně vést k jejímu finančnímu poškození.

Nejvyšší soud také připomněl svou předchozí judikaturu, podle níž stát odpovídá i za nepřímé důsledky úředních průtahů, pokud jsou objektivně předvídatelné. Závěr nižších soudů o absenci příčinné souvislosti označil za předčasný a právně nesprávný, neboť nezohlednil všechna relevantní hlediska. Nejvyšší soud rozsudky soudů nižšího stupně zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení.

Tento rozsudek tak otevírá možnost uplatnění náhrady škody vůči státu spočívající ve zvýšených nákladech na financování developerských projektů v důsledku průtahů ve stavebním řízení.