NS: Evidence skutečných majitelů odporuje právu EU, neuvedení údajů o skutečném majiteli proto již nelze sankcionovat

Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 8. 2025 sp. zn. 27 Cdo 1368/2024 potvrdil, že český zákon o evidenci skutečných majitelů (ZESM) je v části umožňující široké veřejnosti zjistit jméno, datum narození, zemi bydliště a státní občanství skutečného majitele v rozporu s unijním právem. Dle Nejvyššího soudu tak stát nemůže nutit právnické osoby ani svěřenské fondy k provedení zápisu a jeho průběžné aktualizaci údajů o skutečných majitelích a ukládat jim za neplnění těchto povinností jakékoliv sankce.

Evidence byla zavedena jako transpozice části směrnice EU, která původně požadovala k údajům veřejný přístup. Soudní dvůr Evropské unie nicméně ve svém rozsudku ze dne 21. 11. 2022 ve věci WM a Sovim unijní pravidlo neomezeného veřejného přístupu shledal jako zasahující do práva na ochranu soukromého a rodinného života a do práva na ochranu osobních údajů (čl. 7 a 8 Listiny EU) a toto pravidlo směrnice EU zneplatnil, na což český zákonodárce bohužel dosud nereagoval.

Nejvyšší soud proto uzavřel, že při dosud trvajícím veřejném přístupu nelze vůči evidujícím osobám vymáhat povinnost zápisu ani vedení aktuálních údajů v evidenci skutečných majitelů. Dokud tedy budou údaje o jméně, datu narození, zemi bydliště a státní příslušnosti skutečného majitele bez dalšího přístupné komukoli, je vynucování této povinnosti ukládáním sankcí či cestou řízení o nesrovnalost dle Nejvyššího soudu nepřípustné.